Psí školka Happy Dog 20.dubna 2013

Gina psí školku miluje. Vždycky přijde děsně utahaná a potom dva dny prospí. A takhle tam řádí.

Psí školka Happy Dog 2011

Basetí dovolená v psí školce

Zatímco se páníčci toulali Londýnem, řádila basetice ve školce. Když jsme si jí přijeli po 10ti dnech vyzvednout, byla špinavá jako čuník, lehce hubenější (vůbec jí to neuškodilo) a nejevila extra nadšení odebrat se k domovu.  Docela by mě zajímalo, co tam vyváděla (něco napověděly fotky..) Podle zpráv "dogsitter" museli baseťouše pravidelně  tahat z místnosti se žrádlem, protože ji odmítala opustit a snažila se sežrat všechno jídlo ostatním psům. Živě si toho našeho otesánka dovedu představit. Baset má nonstop hlad. 

Dalších 14 dnů se za každou cenu snažila dostat zpátky do školky, takže jsme byli  každodenně v očekávání, co zase provedla. Baset je nejen nesmírně tvrdohlavé zvíře, ale taky pěkně pomstychtivé. Noviny roznesené po celém bytě, boty nacpané v pelíšku nebo na sedačce, prádlo vytahané na chodbu (madam přišla na to, jak si otevřít dveře do šatny) a jako bonus pro páníčky, loužička uprostřed pokoje.  Občasné kvílení nepočítám, protože madam kvílí jen 2 minuty, když stojí páníčci za dveřmi. Bylo nám divné, že si sousedi nestěžují na hluk, protože basetí štěkání je slyšet na kilometr daleko, jenže co by se baseťouš namáhal. Není přece hysterický yorkshír, co vykřikuje celý den, ale mazanej baset, ne????

Naštěstí po 14 dnech zlobení, pochopila, že s páníčkama nehne a že je ještě nemá tak dobře vycvičené, aby skákali, jak si ona zamane, a zase se z ní stal pohodlný domácí baset, co se vyhřívá u topení a venku se snaží sežrat, co nejvíc odpadků.



Psí školka Happy Dog je úžasné zařízení. Pejsanům se opravdu věnují, dělají i výcvik. Bojácní pejskové se tam otrkají a ti ostatní si vyzkouší jaké to je být ve směčce, pes je přece jenom smečkový tvor a nemá rád samotu. A protože všechno dění pravidelně dokumentují a informují na svých stránkách nebo na facebooku, mají páníčci přehled, co ten jejich čtyřnohý štěkal vyvádí.

Foto: Psí školka Happy Dog

Londýn – Greenwich, není jen nultý poledník

Greenwich mám už od školních let spojený s nultým poledníkem, od kterého se počítá zeměpisná délka. Bod nula, kde všechno začíná. Cesta do Greenwiche trvá z nádraží London Bridge asi jen 10 minut čili 2 zastávky vláčku. Zato cesta ke královské observatoři je poněkud delší. Nejdřív je třeba přeběhnout půlku obce Greenwich a potom Greenwichským parkem vyfunět hezky do kopečka až k observatoři (a stihnout to nejlépe do 12:45 hod.). Jak jinak, observatoř je samozřejmě na pořádném kopci. Kdo očekává honosnou budovu nebo rozlehlý areál, bude zklamán. The Royal Observatory neboli Královská observatoř, to jsou   jen tzv. Flamsteed House, což je původní dům prvního královského astronoma Johna Flamsteeda z roku 1675-76, postavený podle návrhu slavného architekta Christophera Wrena, a další dvě budovy, postavené v letech 174 a 1855, Meridian Building a Great Equatorila Building. A poledník? Kovový pás táhnoucí se po zemi a „okrášlený“ názvy měst s udáním jejich délky. Prahu tam bohužel nemají. Člověk by si ho skoro nevšiml. Taková hezká atrakce pro turisty, když můžou chvíli postát s každou nohou v jiné hemisféře.

The Prime Meridian

Od observatoře je krásný pohled na obec Greenwich a Londýnskou City v pozadí.

National Maritime Museum a v pozadí Londýnská City

Ve Flamsteed House je malé muzeum o životě Johna Flamsteeda. Pěkný je Octagon room, odkud prováděl svá pozorování. Na střeše budovy je umístěna tzv. časová koule, která poskytuje časový signál. Ve 12:55 každý den koule vystoupá vzhůru a ve 12:58 dosáhne vrcholu.  Koule spadne přesně v jednu hodinu. Poprvé zde byla umístěna v roce 1833.

Flamsteed House a časová koule

Greenwich to není jen observatoř a poledník. Pro milovníky moře, lodí a lodních přístrojů je Greenwich zemí zaslíbenou, protože se zde nachází National Maritime Museum, největší námořní muzeum světa. Muzeum se skládá z Queen´s House a dvou samostatných křídel, spojených kolonádou. Queen´s House dal postavit král Jakub pro svou ženu Annu Dánskou.  Později zde bydlela královna matka, správce Greenwich Parku a do roku 1936 tady byla Námořní škola. V roce 1937 byl Queen´s House přeměněn na Národní námořní muzeum. Muzeum je obrovské, nádherně vzdušné a interaktivní. Je zde ukázána celá historie lidstva spojená s mořem. V několika patrech je takové množství exponátů, že by tu člověk musel strávit několik dnů. Bohužel ani jeden z nás není fandou do námořní historie a tak jsme jen tak trochu nakoukli dovnitř. 

Queen´s House - National Maritime Museum

National Maritime Museum

National Maritime Museum

Greenwich je spojen nejen s námořní plavbou, ale především s historií britské koruny. Stával zde královský palác Placentia, kde se narodil král Jindřich VIII. a jeho dvě dcery – Marie I. a Alžběta I. V 15. století dal Humphrey, vévoda z Gloucesteru postavit na tomto místě palác Bella Court. Později se Bella Court stal sídlem Margaret z Anjou, manželky Jindřicha VI., byl přejmenován na Palác Placentia a stal se hlavním královským palácem na příští dvě století. Roku 1491 se zde narodil budoucí král Jindřich VIII. a sídlil zde během svého manželství s Kateřinou Aragonskou a Annou Boleynovou. Později se královský dvůr přestěhoval do Hamton Courtu a palác chátral, až Karel II. se ho v roce 1660 rozhodl přestavět v novém klasicistním stylu. Zachována byla jen část paláce, zbytek byl zbourán.

Z původního paláce Placentia zbyla jen tato pamětní deska:

"Na tomto místě stál tudorovský palác v Greenwichi, postavený králem Jindřichem VII."

Vilém III. nechtěl žít v Greenwichi a tak se s královnou Mary rozhodli vybudovat na místě starého paláce námořní chudobinec, Royal Naval Hospital. Budovy tvoří čtyři samostatné bloky, každý s centrálním nádvořím. V King William Block je The Painted Hall, překrásně zdobená původně jídelna pro námořníky v důchodu, později důstojnická jídelna. Na druhé straně, v Queen Mary Block je kaple. Původní kapli zničil požár, byla však přestavěna a  od roku 1789 tu byly obnoveny bohoslužby, které se konají dodnes. Po zrušení chudobince sídlila v celém areálu Old Royal Naval College. Dnes má  budovy v pronájmu University of Greenwich a Trinity College of Music. The Painted Hall je opravdu překrásně vyzdobená a člověk si tu připadá spíš jako v nádherném kostele, než ve vojenské jídelně. The Painted Hall a kaple jsou zdarma přístupné veřejnosti.

King William Block a Queen Mary Block

The Painted Hall

Kaple

Všechno v Greenwichi je spojeno s mořem. Palác na břehu Temže, věhlasné muzeum i Cutty Sark jeden z posledních čajových kliprů, umístěný na břehu Temže. Slavná plachetnice z roku 1869 bývala nejrychlejší velkou plachetnicí na světě. V roce 2007 byla během rekonstrukce těžce poškozena požárem a dodnes se opravuje.  Vidět bylo jen lešení.

Samotná obec Greenwich je taková roztomilá anglická vesnička i když ve skutečnosti je to předměstí Londýna. A mimochodem, v Greenwichském parku se potulují pěkně oprsklé veverky.

Vstupné do Královské observatoře stojí 7 £. Všechno ostatní je zdarma. Doprava - vlakem třeba z nádraží London Bridge (možností je víc), 2 zastávky (10 minut).

Londýn - Hampton Court, zámek Jindřicha VIII.

Londýn je město, které má atmosféru. Proto se sem jednou začas vracíme, jen tak, chvíli se potulovat ulicemi, zajít si na odpolední čaj nebo do dobré restaurace na večeři. Naše letošní cesta však byla zcela spojená s jídlem, protože hlavním cílem byla návštěva festivalu Taste of London.

Počasí bylo typicky anglické – pršelo, mrholilo a občas i pořádně lilo. Místní obyvatelstvo, patřičně zvyklé na podivné způsoby zdejšího počasí, většinou deštníky ani nevytáhlo, to jen zhýčkaní turisté zděšeně lovili v batohu nebo hledali nejbližší dostupný úkryt. Každé ráno jsme nejdřív vystrčili hlavu z okna, abychom zjistili intenzitu padajících kapek. Nakonec jsme si ale na to jejich „drizzle“ tak zvykli, že jsme deštník ani nevytáhli.

Na L je kouzelná ještě jedna věc. Na těch pár dnů zdejšího pobytu vám umožní stát se Londýňanem. Jedním ze zdejších obyvatel. A tak když chcete, stáváte se součástí města, chvilkovým obyvatelem světové metropole a vlastníkem oyster card.

Taste of London je festival chutí a dobrého jídla, který se koná v Regent´s Parku, a na kterém má návštěvník možnost ochutnat originální díla z nejlepších londýnských restaurací a třeba si i popovídat s šéfkuchaři zvučných jmen, jako byl v mém případě slavný Gary Rhodes (více zde).

První zastávkou na naší jídelní pouti byl Borough Market, nejstarší trh s jídlem v L, kde si zájemce může koupit na co má zrovna chuť nebo jen tak očumovat. Tady jsem měla bezkonkurenčně nejlepší fish and chips z celého Londýna. Škoda, že nemáme něco podobného u nás v Česku. Hned bych věděla, kam se chodit kochat.

Když se do sytosti ukojily naše chutě, byl čas ukojit i ducha. A protože tradiční okruh památek mezi Trafagar Sqaure, Westminster Abbey a Buckingham Palace, jsme absolvovali už minule, a taky protože nás trochu vyděsily valící se davy, rozhodli jsme se pro památky ne zrovna obvyklé.

Jedno červnové sobotní ráno se tradičně střídalo jemné mžení s intenzivním deštěm, takže kochání se městem nebo nádhernými londýnskými parky, nepřicházelo do úvahy. A tak jsme hupsli na Victoria Station na červený patrový busík č. 11, který nás zavezl na nádraží Waterloo, odkud jede vláček do Hampton Courtu. A dobře jsme udělali. Jenom se vláček rozjel, spustil se takový liják, že i otrlí Angličané museli vytáhnout deštníky.

Plán zámku a zahrad

Hampton Court je předměstí Velkého Londýna a palác leží pár set metrů od nádraží na březích řeky Temže. Nejen pod dojmem seriálu Tudorovci jsem byla zvědavá na onen proslavený zámek Jindřicha VIII.

Hampton Court - palác Jindřicha VIII.

Impozantní je už vstup do zámku. Jenom místo překrásných kočárů víří prach nejmodernější auta a mezi nimi poskakují nadšení turisté z celého světa s foťáky a kamerami, a snaží se udělat tu nejúžasnější fotku. Původní zde stojící dvůr přebudoval kardinál Thomas Wolsey, ministr Jindřicha VIII., který chtěl vytvořit kardinálské renesanční sídlo po vzoru italských paláců. Avšak poté, co upadl v nemilost, mu Jindřich VIII. palác zkonfiskoval a nechal ho přebudovat podle svých představ.

Fountain Court

Clock Court

Dal postavit Velkou aulu, tenisový kurt a v roce 1540 velkolepý orloj ukazující hodiny, dny, fáze měsíce a stav moře při přílivu a odlivu.

Hodiny

Za vlády Marie II. a Viléma III. Oranžského byla část přestaveb vzniklých v době Jindřicha VIII. zbořena a část státních komnat se začala běžně používat.

Komnaty Viléma III. Oranžského

K další přestavbě došlo v letech 1689 až 1694. Jiří II.  a jeho manželka Karolína vybavili palác novým nábytkem, který navrhl  William Kent. Od roku 1760 přestal být Hampton Court využíván jako královský palác. Roku 1796 začala rekonstrukce Velké auly a po jejím dokončení, roku 1838, královna Viktorie zpřístupnila palác pro veřejnost.

Hampton Court - palác Viléma III. Oranžského a Marie II.

Přenosné WC

Prohlídka je individuální, dostanete plánek a můžete se toulat dle libosti. Co mě opravdu uchvátilo, byly rozsáhlé tudorovské kuchyně, ve kterých se vařilo až pro 1000 lidí. Jsou dokonalé, včetně napodobenin masa i ryb, je tu řeznictví, pekárna, rybárna. Ve spíži dokonce voněla čerstvá zelenina (zřejmě ji využívá i zdejší kastelán) a ve velkém krbu hlavní kuchyně plápolal oheň (asi aby se promoklí návštěvníci měli, kde zahřát).

Tudorovské kuchyně

Komnaty jsou rozděleny na historická období podle panovníků, kteří je obývali –  Jindřich VIII., Vilém III. a Marie II., a král Jiří. Součástí prohlídky je i překrásná Chapel Royal, dodnes využívaná královnou při slavnostních příležitostech. Mě osobně se nejvíc líbila Great Hall - Velká aula Jindřicha VIII.

Great Hall - Velká aula

Trůn Jindřicha VIII.

Pro pobavení i poučení nám zahráli herci v jedné z komnat etudu ze života Jindřicha VIII. a jeho páté ženy Kateřiny Howardové (královna si stěžovala, že král v noci chrápe a je tlustý).

Na hlavním nádvoří probíhala zkouška Londýnského symfonického orchestru, který prohlídku hudebně doprovodil světoznámými áriemi.

Gregoriánské komnaty

Zámek obklopují překrásné zahrady s proslaveným bludištěm ze živého plotu. Založen byl okolo roku 1689 až 1695 Jiřím Londonem a Henrym Wisem pro Viléma Oranžského. Labyrint se rozprostírá na ploše 1300 m² a je dlouhý 836 m. Zahrady, včetně bludiště,  jsou tak rozlehlé, že jsme z nich stačili projít jen nepatrný zlomek, i když  jsme na zámku strávili celé odpoledne. Ale alespoň máme motivaci pro příští návštěvu L.

Banqueting House

Zahrady

Hampton Court je překrásný palác, určitě zaslouženě je součástí světového dědictví UNESCO a máte-li jedno odpoledne čas a chuť toulat se komnatami a parkem, kde se procházel Jindřich VIII. nebo Alžběta I., tak si jeho prohlídku určitě nenechte ujít.

Vstupné do zámku je 15,95 £ (při zakoupení vstupenky přes internet 13,50 £ a v informacích Transport of London 14,50 £). Vstup do zahrad je volný, pouze část s bludištěm se platí samostatně.

Doprava je jednoduchá. My jsme jeli vlakem z nádraží Waterloo (nástupiště 2), cesta trvá 35 minut, platí zde oyster card (cena je cca 10£ tam a zpět).