Basetík otesánkovitý

Basetík nám dospívá a začíná se podobat ostatním basetům. Už ho ani tak moc nebaví honit se po bytě za hračkami nebo se snažit utrhnout medvědovi ucho. Většinu času vymýšlí, jak se dostat na sedačku, kam nesmí, ale když se tam dostane, rozvalí se, nejlépe na zádech, tlapiska dovrchu a dělá, že spí. Ovšem nespí, pozoruje. Jakmile se otevře lednička, už stojí u dveří v pozoru. Taky má vlastní televizi a lepší než páníčci. Místo na americké krváky, upřeně zírá do trouby, jakmile se tam něco peče. Pravidelně se snaží vyšplhat na linku nebo na stůl. A běda, jak je něco hned u kraje…

Idylka po obědě

Když se mu podaří nepozorovaně dostat do postele, tiše se nasouká mezi páníčky. Zády se opře o jednoho a nohama o druhého a nenápadně se vrtí tak dlouho, až si udělá patřičný prostor. Ráno se páníčci probudí tím, že každý na své straně postele padá dolů a baset se pohodlně rozvaluje uprostřed, chrápe jak starej chlap, funí, štěká a vrčí ze sna. Na rozkaz „dolů z postele“ dělá, že právě ohluchl a oslepl a snaží se splynout s postelí. Vzhledem k tomu, že je postel bílá a baset černý, je to opravdu dost těžké…

Kapříka si dám

Baset je pes všežravý. Nebo spíš pažravý….Sní opravdu všechno, co se dá jíst a dost často i to, co se jíst nedá. Jednou nás Gina pěkně vyděsila. To byla ještě malé štěně, když někde sežrala kyselé okurky i s pytlíkem a my si toho nevšimli. Za tři dny nám uprostřed pokoje vyzvracela netknutý pytlík i s okurkama. Myslím, že by se mělo říkat, že má někdo basetí žaludek a ne kachní. Venku musí občas nosit koš, protože je schopná do sebe nasoukat naprosto všechno, hlavně to, co nejvíc smrdí, čili různé druhy exkrementů…

Naše mlsné baseťátko strašně rádo dělá kuchtíčka pomocníčka páníčkovi, když vaří. Chodí mu za patami a zbožně na něj kouká nebo u něho sedí, upřeně ho pozoruje a snaží se vyloudit nějakou dobrotu. A kdo by odolal smutnému basetímu pohledu, že…???!! Ovšem, když jí nechce dát, umí si pěkně hlasitě říct o svůj díl. A běda, jak se zpozdíme o pár minut s večeří. Basetí nadávání je pěkně slyšet.

Dáte mi konečně něco k jídlu….???!!!    

                     

Bohužel Mexxík se asi před rokem a půl odstěhoval. A tak přišla Gina o svého kamaráda. Naštěstí se přistěhovala Bára Bulíková. Bára je bulík nebo-li kříženec bulteriéra. Vypadá sice hrozivě, je klabonosá, ale ve skutečnosti je to čistokrevný postelový pes, notně přežraný a patřičně rozmazlený, jako všichni. S Ginou si padly do oka. Jsou jako black and white, protože Bára je celá bílá. Na procházkách se předhánějí, která bude vepředu, takže paničky za nimi vlají jak hadr na holi. Obě dvě nejsou moc běhavé (pokud zrovna nejsou na vodítku) a nejraději se okusují. Jejich hry vypadají pro neznalé dost hrozivě. Jsou zhruba stejně velké a tak to vypadá jako řecko-římský zápas v těžké váze. Zdánlivý boj baseta s bulteriérem, kdy se jedna druhou snaží dostat na záda a obě u toho hrozivě vrčí. Gina chytá Báru za nohy a Bára Ginu za ušiska. Za ty její dlouhá ušiska se tahá moc dobře. Chvíli se na zemi válí jedna, chvíli druhá. Holky se mají moc rády a jedna bez druhé nedá ránu.

Gina a Bára bulíková