Basetík rarachovitý

Baset je opravdu úžasný pes, přátelský, líný, celý den spící, ale v tom případě nemáme baseta, ale jinou zvířenu. Naše hyperaktivní basetidlo popírá veškerou znalost o basetech.
Baset miluje všechny lidi a zvířátka. Je neskutečně zvědavý a jeho lovecký pud ho ponouká, aby se snažil všechny své psí kamarády ulovit, což Gina provozuje strašně ráda. Mezi její nejoblíbenější lovnou zvěř patří Bára, bernský salašnický pes. Bára je vysoká, chlupatá a strašně hodná. Nechá se od malého basetka chytat za nohy, dlouhá chlupiska, povalit na zem a dělá uloveného králíka. Basetík nemá nic lepšího na práci, než plnou parou svých teď už asi 20 kg, hupsnout Báře na břicho a zuřivě ji tahat za ušiska a čumák. Další oblíbenou hračkou jsou čivaváci Freja a Fenri. Ti se ovšem chytit nedají. A tak se basetík musí dát do běhu, protože čivavy jsou nejen mrňavé, ale hlavně zdrhací. Vidět utíkat baseta je opravdu zážitek. Když se ten dlouhý válec řítí vpřed, uši za ním vlají a zadní nohy občas předbíhají ty přední. To pak metá kotrmelce a zuřivě štěká. Kdesi jsem jednou četla, že basetí štěkot se ozývá jako maják v mlze. Je to pravda. Každý se snaží zjistit odkud se ten hluboký hlas ozývá a očekává nejméně německou dogu, ale nestačí se divit, když vidí malé ušaté individuum...

Gina ulovila Báru

Ginin nejlepší kamarád je Mexxík. Mexx je celý bílý, kudrnatý boloňský psík. Má její asi čtvrtinovou váhu, ale je to neohrožený gentleman. Brání Ginu před všemi, kteří se mu nezdají. Tak jako miluje on ji, miluje ona jeho. Nejradši si někde společně uloví klacek a přetahují se o něj.

Basetík miluje plyšáky. Hrozně moc. Asi mu připomínají zajíčky a divočáky, které má lovit. A tak mu všechny návštěvy nosí plyšáky, páníčci mu kupují plyšáky, případně se o ně snaží obrat své psí kamarády. Ovšem většina plyšáků je velmi brzy invalidní. V pelíšku má naskládaného medvěda bez uší, kachnu bez nohou, krysáka Vasila bez ocasu nebo divočáka Bivoje s vykousanou dírou. Basetík je všechny považuje za své úlovky. Zuřivě s nimi lítá po bytě, třepe hlavou ze strany na stranu a snaží se je zakousnout. Nedávno ovšem zjistil, že ježek rozhodně není plyšák. Když se do něj snažil šprtat tlapkou a očuchávat ho, málem měl v nose bodlinu. A tak jen zuřivě štěkal na to podivné zvíře. Baset se totiž snaží skamarádit se všemi, lidmi, zvířátky i plyšáky...

Baset není žádný hlídací nebo bojový pes. Poslouchání mu moc nejde. Má to v povaze. Při lovu na nízkou zvěř, pro který byl vyšlechtěn, se musí rychle a sám rozhodovat, protože tady jde o život. A tak vycvičit baseta není nic jednoduchého, vlastně je to dost nemožné. Má svou pěkně tvrdou kebuli. Povely typu sedni, lehni, dej pac nebo přines, mu nic neříkají. Většinou se dívá na druhou stranu a tváří se, že zrovna ohluchl... Na obvyklé pojď sem nebo nesmíš, reaguje relativně rychle pouze v případě, že máte v ruce nějaký pamlsek, případně teprve tehdy, když páníčci asi po pětatřicáté zuřivě řvou sípajícím hlasem. To se pak milostivě uráčí rozkaz vykonat. Ale je to jen jeho dobrá vůle a dává to patřičně najevo. Proto se vždycky v duchu směju, když mi nějaký přechytralý uřvaný majitel retrívra nebo labradora začne vykládat, jak mám cvičit psa…..