Tak jsem zase špekulovala, kam se vydat na výlet. Co takhle Litoměřice, napadlo mě při šmejdění v jízdním řádu. Je to jen 25 km a autobus tam jede bez přestupování!!
Dříve radnice, dnes muzeum
Dům u Pěti panen
Dům Černý orel
Musím říct, že mě toto město mile překvapilo, je opravdu moc pěkné. Alespoň to málo, co jsem viděla. Za dvě hodiny se toho moc stihnout nedá. Počas byl takový plačtivý. Způsob tohoto léta je poněkud podivný. Pravidelně se střídal déšť se sluníčkem a dokonce i s bouřkou. Chvílemi jsem balancovala s deštníkem v ruce jedné a s foťákem v ruce druhé a snažila se nezmoknout, udělat úžasné fotky a neupadnout do nejbližší louže. Nejdřív jsem doputovala kolem kostela sv. Ludmily a s malou zastávkou u divadla K.H.Máchy na Mírové náměstí, kde jsou úžasné gotické, renesanční a barokní domy. O kousek dál za třemi rohy je Dómské náměstí s katedrálou sv. Štěpána, biskupskou kurií a rezidencí. Do katedrály jsem načuhovala přes zavřené okno, ale i tak bylo vidět, že je nádherná. Na Dómském náměstí nebyla ani noha, jen mračna se honila po nebi a v dálce štěkal pes. Trošku strašidelné. Obzvlášť, když se spustil liják a začala pořádná bouřka. Naštěstí, než jsem stačila zkrotit poletující deštník, bylo po bouřce. Zpět na Mírové náměstí, ke kostelu Všech svatých a nejbližší cukrárně na kafe. Mrzly mi promoknuté uši a taky byl čas doplazit se na nádraží. Litoměřice krásné město. A protože jsem zdaleka neviděla vše, mám důvod brzy se vrátit..
Žádné komentáře:
Okomentovat