Jsem v kraji starých českých bájí a pověstí. Když se rozhlédnu po okolí vidím horu Říp. Přesně sem doputoval Praotec Čech, když ho začaly bolet nohy a dostal chuť na mléko a strdí nebo-li med (asi měl rád sladké, mlsoun jeden). Nedaleko odsud jsou Stadice, kam jezdila kněžna Libuše na rande za Přemyslem Oráčem, ale nejblíže jePeruc. Tady svedl kníže Oldřich pradlenu Boženu a učinil ji kněžnou. V Peruci tuto slavnou událost připomíná Oldřichův dub, který více jak 1000 let je stár, takže snad knížete může i pamatovat. Boženu připomíná zase Boženina studánka. Ta bude mladšího data. Voda nepitná. V Peruci je ovšem řada jiných památek. Na návsi kostel sv. Petra a Pavla, naproti barokní zámek. Dnes v soukromých rukou, zavřený. V části zámku je expozice věnovaná malíři Emilu Fillovi. Mnoho návštěvníků tam nebylo a tak mi paní průvodkyně udělala soukromou prohlídku po expozici. Kubismus není zrovna můj oblíbený směr, ale jeden obraz kubistického zátiší byl nádherný. V parku za zámkem je Muzeum české vesnice. Některé exponáty si pamatuji ještě od babičky. A mimochodem, přes silnici naproti kostelu je hospoda, která nevypadá zrovna designově, ale fakt dobře tam vaří.
Oldřichův dub
Boženina studánka
Zámek
Muzeum české vesnice
Radnice
Kostel Petra a Pavla
Žádné komentáře:
Okomentovat